Státní hrad Nové Hrady

Hrad stojí na padesát metrů vysokém ostrohu a je obehnán mohutným čtrnáct metrů hlubokým příkopem. Hrad má oválnou dispozici s částí opevnění z 15. stol., které je na obou koncích uzavřeno branami. Zachovalá je východní hranolová věž, severní hradní křídlo, západní křídlo. Pro návštěvníky je hrad nejlépe dostupný ulicí Komenského z jihozápadního rohu náměstí.

Hrad byl založen pravděpodobně kolem poloviny 13. století jako strážní bod v blízkosti obchodní stezky, která zde překračovala zemskou hranici. Prvním známým majitelem byl Ojíř ze Svin (1279). Po šlechtickém rodu Landštejnů převzal hrad i panství významný český rod Rožmberkové. Za husitských válek byl hrad roku 1425 dobyt a vypálen. Stejně dopadl i v roce 1467 při obléhání Zdeňkem ze Šternberka. K dalším poškozením došlo při vznícení střelného prachu roku 1573 a zemětřesení v roce 1590. Po vymření rodu Rožmberků (1611) zdědili jejich majetek Švamberkové. Za stavovského povstání byl obléhán a dobyt generálem Karlem Bonaventurou Buquoyem, který ho spolu s městem získal jako náhradu za válečné služby. Poté se začal hrad rozsáhle opravovat do dnešní podoby. Rezidenčním účelům však již nesloužil a byl upraven pro sídlo hraběcí lesní správy, úřednické byty a buquoyský archiv.

Na konci 20. století byl hrad rekonstruován a od roku 2000 je ve správě Národního památkového ústavu a přístupný veřejnosti v rámci dvou prohlídkových tras. Expozici rekonstruovaného hradu tvoří obrazová galerie, sbírka rodových portrétů, expozice historického empírového nábytku, lovecké zbraně, trofeje a sbírka unikátního černého skla – hyalitu. V přízemí hradu lze navštívit i hradní galerii. Jihozápadní křídlo je sídlem Základní umělecké školy. Nádvoří hradu je také pro svou dobrou akustiku v letních měsících využíváno k pořádání koncertů a divadel pod širým nebem.

Nádvoří je celoročně přístupné veřejnosti.
Expozice hradu je zpřístupněna v rámci prohlídkových tras.